Znuděný

CreepypastyPřeložené creepypasty

czechgrill36Written by:

Možná je teď pozdě v noci a ty nemůžeš spát. Jsi znuděný, nemůžeš zastavit ty miliony myšlenek prolétávající tvou myslí nebo jsi prostě měl moc kávy na večer či alkoholu. Ať je to cokoli, zažil jsem to také, můj příteli. Vím, jaké to je, když sedíš a necítíš se ani pomalu naživu. Prostě jen existuješ. Určitě je tu něco, co můžeš udělat… že?

Ale ať to je cokoli, nepřipadá ti, že na tom záleží. Rozhodně to není noc, kdy by sis někam vyrazil, nemáš na to náladu. Sledování YouTube nebo hraní her se možná zdá jako dobrý způsob zabíjení času a pravděpodobně už jsi tomu propadl. Projíždíš internetové stránky a hledáš něco, co by tě zaměstnalo nebo pobavilo. Jsi zoufalý.

No, dobré zprávy, protože mám řešení. Možná si budeš muset nandat kalhoty a jít někam, ale garantuji, že to stojí za to.

Pár ulic od tvého domu je jedna budova, která má přes noc vždy otevřený zadní vchod. Přes den je vždy zamknutý a střežený. Z nějakého důvodu ať je jakékoli roční období, jakýkoli den, večer jen čekají, až do něj někdo vstoupí.

Na co čekáš? Na Vánoce? Nandej si kalhoty, nazuj si boty a zastav se tam. Neříkal jsem, že to za to bude stát?

Jen jedna věc. Musíš následovat mé instrukce naprosto přesně do slova a do písmene. To je velmi důležité. Rozumíme si? Dobře. Jsi připravený? Tak jdeme na to.

Ta budova je hned naproti. Vidíš ji? Je to starý komplex kanceláří, momentálně vylidněný. Nejsem si jistý, jestli tu dřív někdo dokonce bydlel nebo jen pracoval, ale teď je to každopádně prázdné. Bylo tomu tak už několik let, ani si nepamatuji, že by se tu někdy něco dělo.

Jsem si jistý, že je zadní vchod odemčený. Neříkal jsem snad? Hni sebou a obejdi to. Neboj, světla jsou zhasnutá. To není tak, že by ta budova čekala někoho uvnitř. Jen pár lidí se pokusilo o to, o co se pokoušíš ty. Přestaň stresovat, dobře? Budeš v pohodě, když se budeš držet mých instrukcí.

Jsi u vchodu. Zkus otevřít dveře. Vidíš? Jsou otevřené, přesně jak jsem řekl, že budou. Teď jdi k tomu nejbližšímu výtahu, který najdeš. Co myslíš tím, že je moc velká tma? Použij baterku. Ty sis ji nevzal? Neřekl jsem ti to snad? Má chyba. Ale už jsi začal, teď už se nemůžeš vrátit, dokud to nedokončíš. Nechceš zjistit, co se stane, když mě nebudeš poslouchat. Nechceš. Budeš si muset vystačit s měsíčním svitem.

Dobře, výtah je deset kroků vpřed a pak doprava. Budova má deset pater. Ty ale půjdeš do jedenáctého. Ticho, snažím se tu něco vysvětlit. Co teď musíš udělat je najít ten výtah a zmáčknout tlačítko do desátého patra. Jakmile zasvítí, pusť ho a stiskni tlačítko do prvního patra.

Dobrá práce. Teď tě výtah doveze do jedenáctého patra. Jestli jsi ale stiskl tlačítka jinak, než jsem ti řekl, skončíš v jiném patře. Věř mi, to nechceš.

Až se dveře otevřou, před sebou pravděpodobně uvidíš dlouhou tmavou chodbu. Na konci bude blikat cedule EXIT. Tohle ale není ta správná cesta. Kdybys k ní šel, zjistil bys, že cedule lže. Pravděpodobně bys to nikdy nezvládl ke konci chodby. Místo toho musíš jít vlevo a vejít do prvních dveří, které uvidíš.

Počkej! Jsou tohle opravdu ty první dveře, které jsi viděl? Chtěl jsi do nich vejít a ani sis neuvědomil, že to nejsou ty první dveře, které jsi viděl. To jsou druhé. První dveře, na které padl tvůj zrak, byly ty, které jsi zahlédl, když ses otáčel. Jsou to druhé dveře nalevo, pravda, ale nejsou to ty první, které jsi viděl po tom, co jsem ti zadal instrukce.

Chápeš, co tím myslím? Musíš se řídit přesně podle mých instrukcí. Tohle je naposled, kdy tě varuji, že jdeš špatně. Buď opatrnější, co vybíráš. Nikdy nevíš, co se může stát, když uděláš špatné rozhodnutí.

Projdi dveřmi a ihned si sedni na zem.

Dobrá práce. Myslím, že už konečně chápeš, jak to tu chodí. Dělej jen to, co ti řeknu, pokud se chceš vrátit živý nebo aspoň se zdravou myslí. Ignoruj ten studený pot na tvé hlavě a pogratuluj si, že jsi za sebou nezavřel dveře a sedl sis, jak jsem ti poradil.

Místnost před tebou je černá. Černější než cokoli, co jsi kdy viděl. Neuviděl bys ani ruku před svým obličejem. Musíš teď ale nehybně sedět. Ani. Se. Nehni.

Počítej svůj tep. Jakmile napočítáš do 20, vstaň. Nezapomeň, že počítáš srdeční tepy, ne vteřiny.

Skvěle. Teď musíš nahlas říct tohle: „Ta nejtmavší je nejblíže. Ta nejbližší sleduje. Ta co sleduje je nejdál.“

Řekl jsi to? Doufám, že jsi nezaváhal, když jsem ti dal instrukce. Říkal jsi slova přesně, když jsem ti je já zadal, nebo jsi čekal, až je všechny uslyšíš? Jestli jsi čekal, je s tebou konec.

Dobře, vypadá to, že jsou spokojení. To jsou pro tebe velmi dobré zprávy. Můžeš pokračovat. Udělej jeden krok vpřed a hned zatoč doprava. Jdi vpřed, dokud nenarazíš na dveře. Otevři je, ihned je znovu zavři a stůj čelem ke dveřím. Tahle místnost je stejně tmavá jako ta první.

Přestaň dýchat. Drž svůj dech a bez ohledu na to, jak moc to bolí, nevydechuj. To, co je s tebou v místnosti, se řídí podle dechu, pokud nějaký slyší. Pokud vydechneš… no nemůžu říct, co by se stalo, protože potom bys doopravdy vydechl a litoval bys toho. Drž dech pro dalších dvacet tepů.

Dech teď musí vážně svazovat tvé plíce. Věř mi, rozumím. Jdi pozadu, dokud nenarazíš zády do stěny. Stále drž dech a jdi velmi pomalu. Vsadím se, že už to nemůžeš vydržet, že? Prostě musíš vydechnout. Nemůžu tě zastavit. Vše, co můžu udělat, je to, že ti připomenu, že dýchat v téhle místnosti je mnohem horší, než držet nadále držet svůj dech.

Měl bys teď stát u zdi. Bez toho aniž by ses podíval, zkus nahmatat kliku. Otevři. Vejdi dovnitř a zavři dveře. Teď už můžeš vydechnout. Fajn pocit, že? Jsi teď ve čtvrtině cesty a stále jsi živý a sám sebou. Vedeš si kupodivu dobře.

Místnost, ve které teď stojíš, není tmavá jako ty dvě předchozí. Tahle je osvícená malým ohněm na konci. Malá zkroucená figura při něm sedí. Neotáčej se! Aspoň ne předtím, než sebevědomým hlasem oznámíš, „Mohu se s tebou na chvíli podělit o tvůj oheň?“

Teď čekej. Znovu počítej své srdeční tepy. Jestli napočítáš do deseti a nic neuslyšíš, znovu zadrž dech a vyběhni dveřmi, kterými jsi přišel, a neohlížej se.

Takže. Bylo to takové jemné zabručení? Vyšlo to od figury? Buď opatrný. Opravdu přemýšlej. Pokud dospěješ k názoru, že to bylo jemné zabručení figury, musíš se otočit a schoulit se u ohně stejně jako ona. Když jdeš tím směrem, pravděpodobně sis všiml pěti dveří včetně těch, kterými jsi přišel.

Posaď se naproti figuře a ujisti se, že sedíš ve stejné poloze jako figura. Nikdy se na ni přímo nedívej. Nelíbilo by se ti, co vidíš. Teď se jí můžeš zeptat, na cokoli chceš. Ale je tu háček. Pokud se jí otázka nebude líbit, budeš na chvíli paralyzovaný, zatímco figura může v klidu odejít. Většina lidí se ptá, jakými dveřmi mají projít.

Dobře, že se jí ptáš na tohle. Pokud jsi pozorně poslouchal, řekla ti, ať projdeš dveřmi po tvé pravé straně nejbližší ke dveřím, kterými jsi přišel.

Ještě se ale nezvedej. Zvaž ten fakt, že ta figura není tvůj přítel. Nezná tě a pravděpodobně tě ani nemá ráda. Mohla lhát? Možná bys měl projít přesně opačnými dveřmi, které navrhla. Možná tahle figura ani lhát neumí a měl bys jí naslouchat.

Mě se neptej. Já nevím správnou odpověď. Jedny z nich jsou správné, ale vždy jsou to jiné dveře. Musíš se rozhodnout, zda jí věřit nebo ne.

Vypadá to, že jí věříš. Uvidíme, co se stane.

Vypadá to, že tohle je tvůj šťastný den. Vedeš si zatím vážně dobře.

Měl by ses teď nacházet v další dlouhé chodbě. Je delší a mnohem, mnohem temnější. Na jejím konci jsou dvoje dveře. Pokud půjdeš přímo ke dveřím, budeš donucen si jedny vybrat. Ale ty cítíš tu přítomnost. Přítomnost toho, co stojí za tebou. Můžeš cítit ten dech na tvém krku. Cítíš, jak moc blízko to ve skutečnosti je. Vlasy na tvém krku ti nejspíš vstávají hrůzou.

Bude tě to pronásledovat. Pokud se ohlédneš, budeš toho litovat. Nemluv k tomu. Vůbec tu věc nevnímej. Prostě jdi. Jdi, dokud neuslyšíš šepot. Kdybych byl tebou, dával bych si pozor. Ani ne tak na to, co říká, ale na to, odkud vychází.

Slyšíš to, že? Ano, přesně tam napravo. Zastavil ses hned, jak jsi to uslyšel. Vedeš si tak skvěle. Ano, je to pořád za tebou, a ano, pořád to musíš ignorovat. Nasměruj si to ke dveřím, z kterých šepot vychází, a polož ruku na kliku.

Teď je ta chvíle, kdy se všechno zkomplikuje. Na druhé straně těch dveřích je to, co si právě teď představuješ. Je vážně velmi důležité, abys nepřemýšlel nad tvým největším strachem, když otevřeš. Víš, ta věc, která tě po nocích děsí, a nespíš kvůli ní, protože se bojíš, že když zavřeš oči, dojde si pro tebe? Ten pocit, když cítíš, že tě někdo sleduje? Ta myšlenka nebo nápad, která se ti zjevuje jen v těch nejhorších nočních můrách?

Varuji tě, jestli o tom přemýšlíš, přestaň. Neotevírej, dokud jsi to kompletně nevyhnal ze své mysli. Stále nad tím přemýšlíš… že ano? To za tebou se přibližuje ještě víc. Máš tři možnosti. Můžeš prostě otevřít a přijmout to, co je na druhé straně, bez jakéhokoli promyšlení. Můžeš se nechat chytit tou věcí za tebou a nechat ji dělat s tebou co se jí zlíbí… nebo můžeš přestat přemýšlet o tvém strachu hned teď a otevřít ty dveře!

Ať je tvoje rozhodnutí jakékoli, už se nenudíš. Říkal jsem, že to za to stojí…

3 Replies to “Znuděný”

  1. RebKeds napsal:

    Amoxicillin Side Effects In Cats Alternativa Natural Priligy Pyridium Increased Urination [url=http://cialisong.com]canadian pharmacy cialis[/url] Stendra Pills In Us Worldwide Provera Online Viagra Purchase

  2. AustFoenen napsal:

    Tablet Product Buy Viagra Usa [url=http://leviprix.com]levitra for sale on ebay[/url] Viagra Achat En France

  3. RebKeds napsal:

    Kamagra 120mg Vendita Levitra Prix Orodispersible [url=http://durazy.com]viagra online[/url] Viagra Au Herbes Levitra Next Day Delivery Rx Pills Direct

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

error: Alert: Content is protected !!