Už jsem ve sprše přes několik hodin a ještě mi stále nedošla teplá voda. Nemůžu odtud. Něco sedí na záchodovém prkénku jen pár metrů ode mě. Pozoruje mě. Mrknul jsem mezi závěsy sprchy, abych se na něj podíval… Přál bych si, abych to býval neudělal.
Měl šedou kůži a z hlavy mu viselo pár dlouhých pramenů vlasů. Měl drápy, které měly alespoň půl metru. A… byla na nich krev a cáry masa mé manželky na nich stále visely také. Jednou za čas se vždycky nějak uchechtne nebo si vyčistí krk… abych věděl, že tam furt je.
Nechci ven, ale voda začíná být víc a víc horká. Začínají se mi dělat puchýře. Stojím tu, voda mi stále teče na záda a jen si počítám, jak dlouho to tu asi tak ještě mohu vydržet.
creepypasta micropasta monstrum muž obět pohled oběti postava přeložená strach
Last modified: 11. 6. 2019
Praštěná holka z jihu Čech se zálibou v překládání, prokrastinaci, občasném hraní her a koukání na filmy, anime a seriály. Někteří z vás mě mohou znát například jako adminku creepypastapreklady.blog.cz. Zbožňuji malování a kreslení. Poslední dobou kreslím hlavně digitálně. Je až podivuhodné, jak dokážu vést konverzace sama se sebou, ale mezi více lidmi mi přijde, že bych je nepotřebnými a nejspíše nezajímavými historkami nepobavila, tak radši mlčím. Jsem pořádně tvrdohlavá a když si něco zamanu, už je to rozhodnutí na celý život. Tímhle způsobem jsem se naučila nenávidět hru na klavír (přesto mám ale klavírní hudbu ráda, jen mě nenuťte hrát), nebo stát si za svým názorem ohledně dětí. Momentálně ve mě bují a stále více sílí neobyčejný crush na Renjiho z Bleache, kterého se prostě dobrovolně nevzdám (4ever alooone). Vůči novým lidem jsem ze začátku dost nedůvěřivá, ale s trochou trpělivosti z nás mohou být kamarádi. :-)
